Rozhovory

Turistická sezóna už v Praze neexistuje

Sociolog Filip Lachmann žije na Praze 1 celý svůj život. Má tak unikátní možnost se touto městskou částí zabývat, sledovat její proměny, zasazovat je do širších procesů vývoje města a globalizace. Co je dnes na „Jedničce“ nejhorší, kolik turistů do Prahy jezdí, kolik dní se tu zdržují a jak mění životy starousedlíků?

Karlín býval místem, kde spolu žili lidé z různých komunit

Socioložka Barbora Matysová zkoumá už více než tři roky, jak se Karlín, kdysi dělnická čtvrť, kde spolu v harmonii žily různé komunity, mění. Pro místní je tu stále méně místa, čtvrť okupují kanceláře, auta, bílé límečky a předražené restaurace. Kam zmizeli Romové a jak se Karlín změnil v průběhu nejen posledních let?

Kreativní třída bývá často předvojem gentrifikace

Se sociální antropoložkou Olgou Srstkovou o fenoménu artwashingu na příkladu pražských Holešosvic, o kreativních třídách, které zvenčí mění charaktery čtvrtí i o možnostech, jak město může chránit místní a zároveň přitom podporovat umění.

Je třeba se vzepřít názoru, že bydlení je investice

S environmentálním sociologem Arnoštem Novákem, působícím na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy o sociálních hnutích, tlaku dola, globální krizi bydlení nebo již zaniklém Autonomním a sociálním centru Klinika, které sídlilo na pražském Žižkově. Jak se lidé ve městech můžou bránit? A proč se dnes na bydlení díváme jako na komoditu?

Za Smíchov pro občany a kulturu, ne pro peníze

Se spolkem Za lepší Smíchov o oblasti mezi Andělem a Smíchovským nádražím, které bylo do nedávna územím „nikoho“ a teď o něj mají obrovský zájem developeři. Od roku 2018 se spolek aktivně zapojuje do dění v městské části a spolupracuje také s komunitním projektem Eternia, který se stal důležitým občanským a kulturním bodem na mapě Smíchova.

„Na dětství přímo v centru Prahy mám hezký vzpomínky”

V domě na Václavským náměstí č.p. 51 bydlelo spousta dětí. Běhali jsme s nimi po dvorku, čutali si o zeď, vydávali se na výpravy do Café Miláček, kde jsme kradli cukříky. Když nás matky svolaly na nákup, chodilo se do obchodu naproti, myslím, že je tam dodnes, jen ceny jsou asi násobně vyšší. Taky si pamatuju, jak zábavný bylo procházet z tichýho dvora, kde byly v noci slyšet netopýři a kafky a kde občas ve výřezu nebe proplula vzducholoď, ven na rušný náměstí…

JONÁŠ, VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ

„Na Žižkově jsem bydlela skoro deset let – když jsem do Prahy přišla, byla to vlastně jedna z mála čtvrtí”

Byla jsem po léta nájemnice v jednom ze žižkovských domů a nakonec jsme museli odejít. Majitel začal nájem vypočítávat podle “průměrné částky”, do které prostě přidal i hladinu krátkodobých pronájmů. Žižkov se svou polohou stal novou turistickou čtvrtí a komodifikoval většinu svého buřičství.

MONIKA, ŽIŽKOV