Skip to content

Bydlení v karanténě

@Korona bez nájmu

Úderem pandemie koronaviru se potřebnost bydlení, jako základní stabilizační životní jednotky, začala ukazovat ještě silněji, než dřív. Jaké jsou příběhy těch, které krize ohrozila na bydlení? Jak se v uplynulých měsících žilo nájemníkům, lidem s hypotékami, nebo lidem v nejistém bydlení? Co zmůžou vládní opatření a jaké postoje zaujímají někteří vlastníci bytů? To všechno zkoumá speciální “koronavirový” díl projektu Paměť města v režii Barbory Šimkové a Moniky Rygálové.

 V domě na Václavským náměstí č.p. 51 bydlelo spousta dětí. Běhali jsme s nimi po dvorku, čutali si o zeď, vydávali se na výpravy do Café Miláček, kde jsme kradli cukříky. Když nás matky svolaly na nákup, chodilo se do obchodu naproti, myslím, že je tam dodnes, jen ceny jsou asi násobně vyšší. Taky si pamatuju, jak zábavný bylo procházet z tichýho dvora, kde byly v noci slyšet netopýři a kafky a kde občas ve výřezu nebe proplula vzducholoď, ven na rušný náměstí…

JONÁŠ, VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ

Byla jsem po léta nájemnice v jednom ze žižkovských domů a nakonec jsme museli odejít. Majitel začal nájem vypočítávat podle “průměrné částky”, do které prostě přidal i hladinu krátkodobých pronájmů. Žižkov se svou polohou stal novou turistickou čtvrtí a komodifikoval většinu svého buřičství.

MONIKA, ŽIŽKOV